Na světě jsem se objevil již v první polovině minulého století, právě vrcholilo dlouhodobé sucho. Velký únor prý mě překvapil natolik, že jsem se na to poprvé v životě posadil, což byla jediná dobrá zpráva toho dne pro celou naši rodinu. Pocházím ze zemědělské, selské rodiny, takže jsem byl neustále v kontaktu s přírodou a domácím i divoce žijícím zvířectvem. Za mého mládí byla ještě pole plná koroptví, bažantů, zajíců a louky opravdu kvetly. Tyto podněty byly asi rozhodující pro mé budoucí zájmy a koníčky, ale i pro profesní život. Navíc jsem měl příklad od svých prarodičů, sad a zeleninová zahrádka to byla jejich starost i radost. Jeden dědeček pak dlouhodobě zaznamenával meteorologická pozorování, ale i další zajímavosti o dění v přírodě.
Moje první záznamy o počasí pochází z velmi chladné zimy roku 1956, kdy jsem se snažil napodobit dědečka. S příchodem jara záznamy končí, protože měla přednost další moje záliba, fotografování. Dělat vlastní fotky byla pro mně záležitost finančně náročná, a tak jsem začal chovat králíky „angóráky“, jejichž srst byla v té době velmi dobře honorována i 420 Kč/kg. To byly také zdroje na moji „fotolaboratoř“. Chov králíku není jen nakrmit a ostříhat, ale také zajistit krmivo. Usušit dobře seno, to chtělo dobrý odhad počasí. Nebyly satelity ani meteoradar, byly však zkušenosti předků a předpověď z rádia, a tak se dal docela dobře trefit ten dobrý čas na sušení. Tyto poznatky o místní předpovědi počasí přišly vhod i při cykloturistice, houbaření, ale i při mazání lyží.
V roce 1973 jsem opustil svobodný stav a rodnou Hanou vyměnil za Slovácko. Musel jsem tak krom jiného také přijít na kloub zdejšímu počasí a naučit se transformovat celostátní předpovědi počasí na oblast od Buchlova po Javořinu, ony totiž při západních situacích většinou platí jen po Buchlovské hory (Chřiby). V novém působišti jsem se začal ve větší míře věnovat zahrádkářské a pěstitelské činnosti. Angorské králíky jsem opustil s odchodem na vojnou a nově začal chovat králíky na maso. Stal jsem se členem chovatelského spolku. Dodnes se věnuji chovu králíků Vss a pro spolek dělám registrátora. K vůli minimalizaci agrotechnických zásahů při pěstování jsem začal v osumdesátých letech sledovat podrobně místní počasí. Po dědovi byla k dispozici meteobudka, a tak jsem měl od té doby meteorologická data, která mi umožňovala docela přesně cílit ochranu proti škůdcům, ale především proti plísni okurkové, cibulové nebo bramborové. Šetřilo to práci, peníze i zdraví. I když jsem po roce 2000 pěstitelskou činnost postupně minimalizoval, záznamy o počasí pořizuji dál. Čím je delší řada pozorování, tím zajímavější souvislosti se objevují.
Když Kunovice překvapila v roce 2010 velká voda a Olšava se vypravila do ulic, bylo pro mě překvapením, že v dnešní „internetové době“, většina postižených nechápala, proč se tak rychle stalo. Tehdy jsem se rozhodl vytvořit tyto stránky o počasí v Kunovicích, aby měli občané k dispozici průběžnou informaci o povětří. Cesta k tomu nebyla pro mě jednoduchá, ale ve spolupráci se svým zeťem se nám kousek po kousku daří moje představy naplňovat. Chtěl bych také pomocí těchto stránek poskytovat i lokální informace pro zahrádkáře i další informace vyplývající z průběhu počasí, nebo dávat praktické odkazy ohledně ochrany rostlin atd. V neposlední řadě bych chtěl také předvést výsledky mého fotografování.
Všem pravidelným i náhodným návštěvníkům těchto stránek děkuji a doufám, že jim trochu pomohou s poznáváním dějů nad našimi hlavami, a že to poslední počasí, nad kterým vždy lamentujeme, není tak špatné, že už tu podobné, nebo i horší někdy bylo. S přáním pěkného počasí, nebo alespoň počasí podle vašeho přání, se na všechny návštěvníky těchto stránek těší
Lýsek Bohumil.